Majitel restaurace přijde první den na kontrolu a ptá se číšníka:
„Byl tu někdo?“
„Ano, já.“
„Sakra, ptám se, jestli někdo přišel!“
„Ano, vy.“
Číšník nese hostu polévku a máčí si v ní palec. Host říká:
„Co si máčíte svůj palec v mý polívce, sakra!“
A číšník na to:
„Doktor mi říkal, že ho mám mít v teple.“
„Tak si ho strčte do prdele.“
„Tam ho mám, když neroznáším.“
Kdosi v telefonu:
„Vy jste si objednal buzení telefonem na 6:30?“
Rozespalý hlas:
„Eeeeech… ano…“
„Tak šup honem ven z postele, je půl deváté!“
Víte, že budou stavět supermarket pro sklerotiky?
Dostanou tam všechno, na co si vzpomenou.
Přijde slepec s vlčákem do potravin. Najednou ho (vlčáka) chytne za zadní nohy a začne s ním točit nad hlavou. Prodavačka se ho ptá:
„Co to děláte, pane?!“
Slepec:„No co co, normálně se rozhlížím.“
Říká pán u okénka paní pokladní:
„Slečno, vy jste se spletla o 250,– korun!“
„To jste měl říct hned, teď už je pozdě.“
„Co se dá dělat, tak si je nechám.“
Číšník počítá útratu:
„Gulášovka 9.20, dva rohlíčky 3.50, když to půjde 7.30…“
„Prosím vás, co bylo to poslední?“
„Tak to nejde, dva rohlíčky…“
Dva chlápci v restauraci:
„Pane vrchní, šálek kávy.“
„Mně také, a dbejte, aby byl šálek čistý.“
Vrchní je v minutě zpátky se dvěma šálky:
„Dvě kávy. Který z vás si objednal ten čistý šálek?“
Říká jeden manažer kolegovi z jiné firmy:
„Hledáme nového účetního.“
„Hele, a nenajali jste vy nového před pár týdny?“
„Jo, to je právě ten, kterého hledáme.“
Ředitel se ptá uchazeče o zaměstnání:
„Proč jste odešel z minulého místa?“
„Protože jsem utekl s ředitelovou manželkou.“
„Jste přijatý…“
Přijde chlápek do obchodu a povídá:
„Jedno másro a dvacet deka sraniny.“
A prodavač na něj:
„A kdo vás posral?“
Učeň v oboru mechanik šel k soukromníkovi na praxi a nadšeně se s taškou vercajku přihrnul k prvnímu porouchanému autu. Ale majitel servisu ho zarazil a povídá:
„Zadrž, hochu. První věc, kterou se musíš naučit, je zvednout kapotu a smutně pokývat hlavou.“
Přijde pán do železářství a ptá se prodavače:
„Dobrý den, prosil bych nějaky dobrý bezpečnostní zámek.“
„Nemáme.“
„Hmm… tak nějaky obyčejný bezpečnostní zámek?“
„Nemáme!“
„A co takhle obyčejný patentní zámek?“
„Nemáme!“
„A co obyčejný zámek?“
„Nemáme!“
„Tak proč proboha máte vůbec otevřeno?“
„No nemáme zámek.“
Dva pánové středního věku se rozhodnou, že musí udělat něco se svojí figurou. Vyhledají v seznamu patřičný podnik a zajdou tam. Koukají na lístek s nabídkou odtučňovacích služeb a nemůžou si vybrat. Nakonec si jeden vybere něco za padesát korun. Vejde dovnitř a po čtvrthodině vyleze, pěkně zpocenej a zadýchanej a vypráví druhýmu:
„Tak jsem tam vlez, a tam holka, tak dvaadvacet, dlouhý opálený nohy, krásný pevný prsa, medově žlutý vlasy po pás, na sobě jen kalhotky a ceduli s nápisem ‚Když mě chytíš, jsem tvoje.‘ Tak jsem za ní vyběh, ale ona byla rychlá jako blesk. Už jsem ji skoro měl, když zapípaly hodiny a já musel ven.“
Ten druhej si říká, že zkusí něco za stovku. Vypadne po pár minutách ven, jazyk na vestě, propocenej, oči vypoulený a heká:
„Vlez sem dovnitř, stál tam jen ve spodkách svalovec a na cedulce měl napsáno 'Jestli tě chytnu, natrhnu ti prdel.“
Přijede takový veselý pán na vozíčku (úplně bez nohou) do obchodního domů a tam se ho v nějakém patře ptá veselá prodavačka:
„Dobrý den, pane, nechcete si koupit botičky?“
„Ježíšmarjá, Vy jste ale kráva, to jsou nápady, vždyť přeci vidíte, no to jsem ještě neviděl, ty lidi jsou ale dneska blbý!“
A jak je tak rozčilenej, vyjede před obchoďák a vidí policajta:
„No představte si, jak jsou dneska ty lidi pitomý, a hlavně ta kráva v tom obchoďáku. Ona se mne klidně zeptá, jestli si nechci koupit botičky, no viděl jste to někdy, to je ale drzost, co?“
„No to je teda otřesný dneska s lidma.“
„No schválně, co jsem měl asi v ty chvíli dělat?“
„No měl jste ji kopnout do prdele.“
Tak pán je ještě víc nasranej a přijede domů k manželce a říká:
„No představ si, jak jsou ty lidi blbý, nejdřív mi prodavačka nabízí botičky a pak mi policajt řekne, že jsem ji měl kopnout do prdele.“
„Klid, Lojzo, dej si panáka, to Tě postaví na nohy.“
Kdosi v telefonu:
„Vy jste si objednal buzení telefonem na 6:30?“
Rozespalý hlas:
„Eeeeech… ano…“
„Tak šup honem ven z postele, je půl deváté!“
„Tamten člověk udělal hodně pro divadlo.“
„Napsal něco, nebo to je herec?“
„Ne, vymyslel nešustivé obaly na bonbóny!“
Tři zesnulí jdou do nebe. Aby smazali všechny hříchy, které spáchali, musí vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář. První vstoupil dovnitř, a pak bylo slyšet bolestný křik. Když vyšel ven, ptali se ho, co že mu tam dělali:
„Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty.“
Druhý šel dovnitř, zase slyšet křik, a když vyšel, tak se ho ptají:
„Příšerné, přišili mi na tělo oblek.“
Cukrář povídá:
„Co mně mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář.“
Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven, ti dva se ptají, co bylo:
„Ani se neptejte. Šlehali mi vejce…“
V malém obchodě na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule ‚Pozor, pes!‘ Chlápek, co tam projížděl a šel si pro cigára, vleze tedy opatrně dovnitř a kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starej baset a spí. Tak se zeptal prodavače:
„Je TOHLE ten pes, na kterýho si mají lidi dát pozor?“
„Jo, to je on.“
„No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct, proč jste tam dal tu ceduli?“
„Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali.“