#54

Dneska (resp. včera) jsem si zavzpomínal na sladké začátky mého webu a z bezedných útrob mého disku jsem vylovil staré úvodníky. Četl jsem a plakal jsem, protože takhle dojemné čtení, to svět neviděl a mě jen tak ledaněco nedojme. A abyste z toho taky něco měli, zprostředkoval jsem exkurzi proti proudu času a shromáždil jsem vše v archivu úvodníků. Jednotlivé úvodníky nevypadají přesně jako dřív, barvy jsou dnešní, ale obsah je věrnou kopií. Pak jsem taky ke každému přiřadil krátký, ale zasvěcený komentář. Odkaz bude vždycky pod aktuálním úvodníkem.

Aby se neřeklo, napsal jsem dlouhou báseň s dlouhým názvem :Nádražní příběh jednoho letního dne (Óda o Martinovi a Janě). Z podtitulu by se dalo vytušit, že se to bude týkat M@rtyho z naší autorské smečky, ale není to tak. Jedná se o zcela vymyšleného Martina a zcela vymyšlenou Janu (i když :-). Tak, fakta jsme si ujasnili. A o čem že to bude? Je to divný příběh se šťastným koncem, který se skrytě vysmívá ledasčemu: přírodní poetice, která bývá značně přitažená za vlasy; Českým drahám a jejich přístupu: půl hodiny zpoždění – normálka; lásce, která málokdy bývá tím čím chce být, málokdy je upřímná; Martinovi a jeho neovladatelným živočišným touhám; prostě je tam všechno možné. Stačí jen číst & bavit se. Text je sice stavěn docela podivně a rýmuje se to jakože jó a né. Čtěte & bavte se. Amen!

A na úplný konec všeho se zmíním, že jsem stvořil novou hlavičku pro hlavní stránku (center).